Tiší zabijáci - Radon, Azbest, CO2 ...

Chystáte se koupit nebo rekonstruovat starší dům? Může se stát, že vašimi novými spolubydlícími budou radon, plísně a oxid uhličitý. V tomto článku najdete odkazy na volně dostupné pomůcky, které slouží k prověření rizika hromadění uvedených škodlivin ve vnitřním vzduchu. Podobné prostředky používají inspektoři Nemopas v rámci inspekce nemovitosti pro zdravý život.

Trendem dnešní doby je snižování energetické náročnosti. Tento trend se týká i oprav a modernizací starších domů. Snižování tepelných ztrát je u těchto staveb i aktivně podporováno státem v podobě různých dotačních titulů (například program Zelená úsporám). Starší domy se tak obalují tepelnou izolací a původní netěsná okna se mění za nová téměř vzduchotěsná. Dokonalé utěsnění domu sice výrazně sníží náklady na vytápění, ale zároveň snižuje výměnu vzduchu v domě. Pokud uživatelé těsnost nových oken nevyváží zvýšením intenzity větrání, mohou si přivodit vážné zdravotní komplikace. Nižší intenzita větrání automaticky znamená vyšší koncentraci škodlivých látek a plynů. Nejčastěji jsou překračovány koncentrace radonu, vlhkosti a oxidu uhličitého.

Radon

Radon je bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, který nelze detekovat jinak než speciálními přístroji. Radon, respektive jeho dceřiné produkty vznikající jeho rozpadem jsou jedním z hlavních faktorů podílejících se na vzniku rakoviny plic. Riziko vzniku této nemoci závisí na koncentraci radonu v budově a délce pobytu. V České republice je tomuto faktoru připisováno přibližně 900 případů úmrtí na rakovinu plic ročně, tedy 15 procent všech případů.

Nejčastějším zdrojem radonu v budovách je podloží pod objektem. Česká republika má vzhledem k poměrně vysokému obsahu rádia v horninách jedny z nejvyšších průměrných koncentrací radonu v obytných budovách v Evropě, odhaduje se, že limitní hodnota koncentrace radonu je v České republice překročena ve více než 60 000 budovách, převážně v rodinných domech.

 Radon mapa

Geologická prognózní mapa radonového rizika (ČGS Praha)

Zejména ti obyvatelé, kteří žijí v domech na území s vysokým radonovým rizikem, by si měli po zateplení nechat změřit koncentraci radonu.

 

Pronikání radonu do budovy by měla bránit protiradonová izolace. U starších domů postavených před rokem 1950 účinná protiradonovou izolace s velkou pravděpodobností chybí. Pokud je takový dům postaven v oblasti se středním a vyšším radonovým rizikem a pokud se u takového domu vymění okna, je riziko překročení bezpečných koncentrací radonu velmi vysoké.

Kromě radonu z podloží jsou dalším nezanedbatelným zdrojem radonu v budovách stavební materiály. Vyšší obsah rádia vykazují materiály vyrobené s použitím odpadních surovin, jako jsou popílek, škvára, struska, případně některé druhy kamene. Na pozoru by se tak měli mít ti, kteří bydlí ve starších domech postavených například z rynholeckého škvárobetonu či poříčského plynosilikátu.

Vodní pára a oxid uhličitý

Koncentrace vodní páry (relativní vlhkost) a oxidu uhličitého (CO2) patří mezi základní ukazatele kvality vnitřního prostředí budov. Zvýšené koncentrace jsou typickým důsledkem nedostatečné výměny vzduchu mezi vnitřním a vnějším prostředím budovy. Relativní vlhkost vnitřního vzduchu nad 50% zvyšuje riziko růstu plísní na chladnějších površích stavebních konstrukcí a s tím související zvýšenou koncentraci spórů plísní ve vnitřním vzduchu. Z dlouhodobých měření vyplývá, že při nedostatečném větrání je rychleji překročena koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu než relativní vlhkost vzduchu. Nadměrné množství oxidu uhličitého ve vzduchu se na lidském organismu projevuje příznaky únavy, malátnosti, bolesti hlavy.

Účinky CO2 na lidský organismus

 

cca 350 ppm

úroveň venkovního prostředí

do 1000 ppm

doporučená úroveň CO2 ve vnitřních prostorách

1200-1500 ppm

doporučená maximální úroveň CO2 ve vnitřních prostorách

1000-2000 ppm

nastávají příznaky únavy a snižování koncentrace

2000-5000 ppm

nastávají možné bolesti hlavy

5000 ppm

maximální bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik

> 5000 ppm

nevolnost a zvýšený tep

> 15000 ppm

dýchací potíže

> 40000 ppm

možná ztráta vědomí

     

Maximální koncentraci CO2 v budovách upravuje vyhláška 268/2009Sb., konkrétně její změna číslo 20/2012 Sb. Podle této vyhlášky nesmí překročit koncentrace CO2 hodnotu 1500 ppm. Toho lze dosáhnout v případě, že výměna vzduchu v obývané místnosti bude cca 25 m3/hod na osobu. Takové množství vzduchu neprojde novými zavřenými okny a obvykle ani okny otevřenými do mikroventilační polohy. Kritickými místnostmi v domě jsou místnosti, ve kterých se spí. Kritickými nemovitostmi jsou především malometrážní byty se dvěma a více osobami, kde obvykle nepomáhá ani otevření vnitřních dveří ložnice do zbývající části bytu.

Následující graf ukazuje průběh měření koncentrace oxidu uhličitého v ložnici bytu 2 + kk výměry 50 m2 v panelovém domě. Ložnice má velikost 16m2, plocha okna je 3,3 m2 a délka otevírané spáry okna je 10,4 m. V ložnici spí 10h dva dospělí lidé, dveře z ložnice do chodby jsou celou noc zavřené a ráno se 20 minut větrá plně otevřeným oknem.

 

Z grafu vyplývá, že okno v posuzované ložnici nedokáže dostatečně vyvětrat místnost ani při otevření do mikroventilační polohy. Okno by muselo být otevřeno celou noc. Mikroventilační poloha nového okna by v posuzované místnosti postačovala, pokud by okno mělo plochu 4,5 m2 a délka otevírané spáry okna by byla 12 m. Takto velká okna by na šířku vyplňovala celou vnější stěnu posuzované ložnice.

Řešením je větrat a větrat

Zdálo by se, že nejjednodušším řešením nebezpečné koncentrace škodlivin bude odpovídající intenzita otevírání oken a větrání. Toto řešení však přináší zvýšené náklady na vytápění a navíc v některých případech nelze škodliviny vyvětrat pouze okny, protože by musela být pootevřená v podstatě celý den.

Jiným řešením, jak zajistit potřebnou výměnu vzduchu po celý den i noc a zároveň omezit tepelné ztráty, je instalace nucené ventilace se zpětným získáváním tepla z odváděného vzduchu tzv. rekuperací tepla. Na trhu jsou k dispozici kompletní vzduchotechnická zařízení pro celý byt nebo domek, ale i lokální jednotky, které lze namontovat pouze do jedné místnosti, kde je koncentrace škodlivin největší nebo je místnost nejčastěji užívána. Lokální větrací a rekuperační jednotky mají účinnost zpětného získávání tepla kolem 70% a jejich cena včetně montáže vyjde do deseti tisíc korun. Centrální jednotky nabízejí účinnost rekuperace až 95%, ale jejich dodatečná instalace přináší větší zásahy do konstrukcí a dispozice nemovitosti. Cena komplexního řešení větrání s rekuperací tepla pro byt do 100 m2 vyjde zhruba na sto tisíc korun, pro rodinný domek do 350 m2 se cena pohybuje kolem tří set tisíc korun.

Ujistěte se o zdravotní nezávadnosti svého bydlení. Zvýšená únava, onemocnění dýchacích cest a alergie mají často souvislost se zhoršenou kvalitou vnitřního prostředí staveb. Níže si můžete stáhnout pomůcky pro orientační posouzení. 

4. 11. 2013  |
Autor: Ing. Ctibor Hůlka - hlavní inspektorkontaktujte autora

Dokumenty ke stažení

Kontaktujte autora článku:


Toto pole nevyplňujte:
Opište:412