Nejčastejší prohřešky při rekonstrukcích paneláků

Rekonstrukce panelových domů často probíhají s podobným kutilským přístupem, na který jsme si zvykli během normalizačního období, kdy tyto stavby vznikaly. Naši inspektoři při kontrolách nalézají mnoho neodborných zásahů se závažnými negativními dopady na statiku, požární zabezpečení, akustiku podlah a plnění hygienických norem. Pro uživatele bytu se tyto vlivy nejčastěji poznají na sníženém komfortu bydlení, ale mohou mít i závažnější důsledky. Bohužel lze říci, že se chyb dopouštějí jak jednotlivci, tak najaté stavební firmy.

Rizikové statické úpravy

Komplexní rekonstrukce bytu v panelovém domě se bezesporu neobjede bez demontáže původního umakartového jádra, které je ve většině případů nevyhovující jak z požárního, tak z hygienického hlediska. Původní sendvičová konstrukce se obvykle nahrazuje konstrukcí z ocelových profilů opláštěnou sádrokartonovými deskami nebo konstrukcí vyzděnou z pórobetonových bloků. Při vyzdívání obvodových konstrukcí jádra a instalaci nových zařizovacích předmětů dochází často k přitížení stropních panelů, které může způsobit jejich větší průhyb. Zvláště pak u panelových soustav s větším rozponem stropních panelů. Pokud navíc je takto vyzděno více jader nad sebou a vyzdívky nejsou patřičně dilatovány od stropní konstrukce (provádění svépomocí), může dojít k ohrožení stability celého domu. Rizikovým faktorem z hlediska statického působení nové konstrukce je změna (obvykle rozšíření) dispozice bytového jádra, čímž dojde k odlišnému rozložení zatížení, než na jaký byl stropní panel dimenzován.

Naprosto nepřípustné jsou jakékoliv zásahy do nosných konstrukcí bytu bez předchozího stavebně technického průzkumu domu a statického posouzení plánovaných stavebních úprav.

Požární hledisko

Z požárního hlediska je třeba věnovat zvýšenou pozornost prostoru instalační šachty. Ta je v případě požáru některého z bytů právě tou cestou, kudy se mohou veškeré projevy požáru (kouř, zplodiny hoření, teplo) snadno šířit i do okolních bytů.

Při rekonstrukci bytového jádra je třeba se rozhodnout, zda instalační šachta bude z požárního hlediska součástí naší bytové jednotky či bude tvořit samostatný požární úsek. V prvním případě je nutné, aby byly v šachtě v úrovni nosné stropní konstrukce vytvořeny protipožární přepážky. Toho lze dosáhnout například probetonováním a protipožárním dotěsněním prostupů jednotlivých instalací. Na dělící konstrukci mezi šachtou a bytem již pak nejsou kladeny z požárního hlediska žádné požadavky. Druhou variantou je, že tato dělící konstrukce bude provedena s dostatečnou požární odolností. Protipožárně musí být řešeny i dvířka vedoucí do šachty a veškeré prostupy instalací mezi bytem a šachtou.

Požadavek na požární odolnost je kladen při výměně oken i na meziokenní vložku mezi byty či bytem a chodbou. Vhodnou konstrukcí je nejčastěji vyzdívka z pórobetonových bloků nebo nová meziokenní vložka s potřebnou požární odolností.

Při každé rekonstrukci bytu by už dnes měla být samozřejmostí instalace požárního čidla (autonomního hlásiče požáru). Zvláště pak v bytech s karmou se doporučuje použít čidlo umožňující také detekci oxidu uhelnatého (CO).

Kročejová neprůzvučnost stropů

Vlastnost stropní konstrukce odolávat přenosu hluku mezi místnostmi z provozu na podlaze se nazývá kročejová neprůzvučnost. Kročejový hluk vzniká přímo při provozu na povrchu podlahy a odtud se přenáší do konstrukce stropu. Konstrukce poté vyzáří kročejový hluk do místností pod stropem.   Požadavky na kročejovou neprůzvučnost jsou dány platnou českou legislativou a jejich dodržení i při rekonstrukci je závazné. Odolnost konstrukce proti přenosu hluku, který vzniká v místnosti a dále se šíří vzduchem je vzduchová neprůzvučnost. Vzduchová i kročejová neprůzvučnost se měří speciálními aparaturami a měření provádějí akreditované laboratoře.  

Jedním ze základních opatření pro zvýšení komfortu našeho bydlení v rámci rekonstrukce bytu v panelovém domě je nahrazení původního linolea na podlaze bytu jinou, moderní podlahovinou. Nejčastěji se dnes používá tzv. „plovoucí podlaha“, tedy vrstva složená z lamel, desek či parket, pokládaná na tenkou separační podložku. Tato stavební úprava často problém s kročejovou neprůzvučností nevyřeší, ale naopak může dojít ke zvýšení kročejového hluku, který při provozu na podlaze vzniká a tím i snížení akustické pohody v sousedních bytech. Nová podlahovina je oproti původnímu linoleu tvrdá a veškeré mechanické rázy (chůze, pád tělesa, provoz strojů apod.) se snáze budou přenášet do konstrukce a okolních bytů, především pak do bytu o podlaží níže.

Hygienické požadavky

Při revitalizacích bytových domů je obvykle kladen důraz především na splnění energetických a tepelně technických požadavků. Děje se tak často na úkor požadavků hygienických, které by naopak měly být těmto nadřazeny.

Více informací najdete v článku K životu je potřeba kyslík.

11. 5. 2012  |
Autor: Ing. Petr Schindler - hlavní inspektor nemovitosí Ostravakontaktujte autora

Fotogalerie

Nemopas, Nejčastejší prohřešky při rekonstrukcích paneláků,
Nemopas, Nejčastejší prohřešky při rekonstrukcích paneláků, Rotační hlavice na střeše panelového domu Rotační hlavice na střeše panelového domu
Nemopas, Nejčastejší prohřešky při rekonstrukcích paneláků, Zasklené lodžie Zasklené lodžie
Nemopas, Nejčastejší prohřešky při rekonstrukcích paneláků, Pohled na Pohled na "hořlavý" kryt instalační šachty, kdy musí být již nehořlavé přepážky v šachtě v úrovni stropu
Nemopas, Nejčastejší prohřešky při rekonstrukcích paneláků, Pohled do stejné šachty, prostupy utěsněny chybně jen klasickou polyuretanovou pěnou Pohled do stejné šachty, prostupy utěsněny chybně jen klasickou polyuretanovou pěnou
Nemopas, Nejčastejší prohřešky při rekonstrukcích paneláků, Akustický přístroj, kterým se vyvozuje normový hluk při měření kročejové neprůzvučnosti Akustický přístroj, kterým se vyvozuje normový hluk při měření kročejové neprůzvučnosti
Diskuse
Vložit příspěvek:

Toto pole nevyplňujte:
Opište:317

Kontaktujte autora článku:


Toto pole nevyplňujte:
Opište:317