Kročejový hluk, problém většiny novostaveb

Pod pojmem kročejový hluk se skrývá zvuk, který vzniká a šíří se ve stavební konstrukci. Původem tohoto zvuku jsou mechanické impulsy jako je chůze, pád těles na podlahu, posunování židlí ale také provoz strojů umístěných na podlaze nebo zavěšených na stěně, případně zvuk z hudebního nástroje. Konstrukce po vybuzení „zvuk vede“ a poté ve vedlejších místnostech vyzařuje pro nás nežádoucí kročejový hluk. Vzhledem k možným způsobům vybuzení konstrukce je šíření kročejového hluku nejčastější podlahou a stropem z vyššího podlaží do podlaží spodního. Kročejový hluk je však veden také schodištěm, stropy na stejném podlaží nebo stěnami a to všemi směry.

Obrana proti šíření kročejového hluku

Klidné bydlení bez rušení hlukem z venku a od sousedů, patří mezi základní požadavky každého z nás. Ochranu proti šíření kročejového hluku musí zajišťovat správně navržená a provedná konstrukce domu. Úroveň útlumu kročejového hluku je dána zejména skladbou a způsobem provedení podlahy. Pro omezení šíření hluku konstrukcí je nutné do podlah umisťovat materiály, které zvuk nevedou tak dobře jako běžné stavební materiály (ocel, dřevo, beton, kámen). Těmto materiálům se obecně říká zvukoizolační podložky nebo kročejová izolace. Jedná se o desky z minerálních vláken nebo elastifikovaného polystyrenu. Tyto desky jsou při stavbě domu položeny na strop a poté je provedena těžká podlaha z betonové mazaniny nebo lehká podlaha z desek na bázi dřeva (cementotřískové desky, OSB desky). Při její realizaci je nutné, aby podlaha byla pružnou vrstvou oddělena nejen od stropu ale také po obvodu místnosti od stěn. Takto vznikne tzv. plovoucí podlaha odolná vůči šíření kročejového hluku, na kterou je poté provedena nášlapná vrstva (skládané laminátové dílce, koberec, PVC apod.).

Nejčastější chyby plovoucích podlah

Jeden příklad z naší praxe prezentuje nejčastější chyby, kterých se realizační firmy dopouštějí při realizaci plovoucích podlah. V rámci inspekce bytového domu před uplynutím záruky, zaznamenali inspektoři Nemopasu stížnosti obyvatel na nepříjemný hluk pronikající do bytu v 1. NP z bytu nad ním. Majitelé bytu uváděli, že běžně slyší chůzi osob, pohybování židlemi nebo pády předmětů z bytu nad nimi. Vzhledem k tomu, že sdružení vlastníků jednotek využilo službu inspekce Nemopas před uplynutím záruky, bylo možné reklamovat dílo u realizační firmy.

K řešení reklamace byla přizvána Akreditovaná zkušební laboratoř ATELIER DEK. Při průzkumu horního bytu bylo zjištěno, že nášlapná vrstva byla tvořena keramickou dlažbou. Dlažba byla od soklu oddělena pružným tmelem, místy však popraskaným. Pracovníci zkušební laboratoře provedli měření mezi oběma byty /obr. 01 a 02/, jehož výsledkem byla kročejová neprůzvučnost 61 dB, což byla o 3 dB horší hodnota než požadavek v té době platné ČSN 73 0532. Vzhledem k tomu, že se jednalo o reklamaci díla, uplatňoval se požadavek normy k době vydání stavebního povolení .

Vizuálně nebylo možné posoudit správné provedení podlahy a měření potvrdilo oprávněnost reklamace, provedlo se další šetření s cílem navrhnout opatření směřující k uspokojivým akustickým vlastnostem podlahové konstrukce. Podrobnějším průzkumem se zjistilo, že dlažba zabíhá pod sokl na stěně a spára mezi dlažbou a stěnou je vyplněna spárovačkou /obr. 03/. Spárovačka navíc zatekla mezi stěnu a vrstvy podlahy do takzvaného oddělovacího pásku. Tímto detailem docházelo k tzv. bočnímu přenosu hluku do místnosti v přízemí. Toto chybné napojení nalezeno i v dalších 3 sondách.  

Řešení reklamace bylo přirozeně vedeno ve snaze o minimalizaci stavebních zásahů. Proto bylo jako první nápravné opatření navrženo odstranit pás dlažby po obvodu podlahy a tím se pokusit zcela eliminovat přenos kročejového hluku z nášlapné vrstvy do stěn. Po odstranění pruhu dlažby a výměně oddělovacího pásku /obr. 04/ proběhlo další měření mezi oběma byty. Výsledek měření byl vyhovující.