Časté dotazy

Služby a ceny Dotaz, nezávazně poptat Časté dotazy

Do suterénu našeho rodinného domu po dešti proniká voda a vlhnou obvodové stěny.

S největší pravděpodobností je příčinou problému nefunkční systém hydroizolační ochrany suterénu objektu. Problémem může být vadné provedení nebo nedostatečná dimenze hydroizolačního systému (případně kombinace obojího). Pro stanovení konkrétní příčiny a zpracování návrhu opravy je potřeba provést průzkumné práce se zaměřením na způsob provedení hydroizolační ochrany suterénu a dále posoudit dimenzi hydroizolace vzhledem k okrajovým podmínkám (hydrofyzikálnímu namáhání konstrukce).

Jak by měla být správně řešena drenáž kolem objektu ?

Návrh drenáže musí vycházet s podrobného průzkumu lokality a znalosti přítoků vody v jednotlivých oblastech a hydraulických výpočtů. Minimální průměr drenážního potrubí je DN 100 a půdorys drénu by měl kopírovat půdorys objektu. V případě změny směru drenážního potrubí (nebo při délce větší než 50m) se navrhují kontrolní a čistící šachty. Sběrná potrubí by měla být v podélném spádu min. 0,5%. Podrobnější informace jsou obsaženy také v publikaci KUTNAR – Izolace spodní stavby – Skladby a detaily.

Mohu použít jako protiradonovou izolaci nopovou (profilovanou) fólii ?

Nopovou fólii nelze použít jako protiradonovou izolaci z důvodů obtížně dosažitelného těsného spojení jednotlivých rolí.

Co je bílá a co bitumenová koroze ?

Bílá a bitumenová koroze se obecně nazývají jevy, kdy dochází k degradaci především zinkových plechů. Bílá koroze vzniká, pokud je plech v kontaktu se silikátovou konstrukcí v kombinaci s působením vlhkosti. Bílá koroze se projevuje postupnou přeměnou plechu v bílý prášek.

Bitumenová koroze souvisí s působením výluhů z asfaltových pásů na plech, které vznikají v důsledku působení UV záření na pás. S bitumenovou korozí se lze setkat především tam, kde jsou aplikovány asfaltové oxidované pásy, které obsahují velké množství síry.

Lze provést pokládku extrudovaného polystyrenu v inverzní skladbě ploché střechy ve dvou vrstvách ?

Doporučuje se pokládat extrudovaný polystyren v jedné vrstvě. Při pokládce extrudovaného polystyrenu ve dvou vrstvách by mohlo dojít k postupnému sycení spodní desky vodou difuzí a tím ke snížení tepelně izolačních vlastností této vrstvy. Příčinou je vodní film mezi vrstvami desek, který vytváří překážku pro vodní páru. Snížení tepelně izolačních vlastností znamená zvýšení tepelných ztrát předmětnou konstrukcí.

Existuje nějaký návod na provedení zátopové zkoušky ploché střechy ?

Návod na provedádění zátopové zkoušky plochých střech není řešen legislativně. Společnost Dekprojekt díky zkušenostem z praxe vytvořila metodický postup pro tyto účely. Podrobnosti jsou uvedeny např. v publikaci ALKORPLAN střešní fólie – Montážní návod.

Je nutné separovat fólii z měkčeného PVC od polystyrenu ?

Ano, separaci fólií na bázi měkčeného PVC je potřeba provádět. Důvodem jsou změkčovadla obsažená v těchto fóliích. Při kontaktu s polystyrenem (nebo i jiným materiálem, např. asfalty) dochází k jejich postupné migraci a následně ke ztrátě mechanických vlastností fólie – ztrátě pružnosti a křehnutí. Migrující změkčovadla navíc narušují chemickou strukturu polystyrenu.

Kdy je vhodnější do skladby ploché střechy instalovat elektricky vyhřívaný střešní vtok a kdy klasický ?

Pokud nelze předpokládat, že zamrznutí vtoku zabrání teplý vzduch stoupající z kanalizace, je třeba navrhnout opatření proti zamrznutí vtoku. Je-li tvarovka vtoku temperována kontaktem odpadního potrubí s vnitřním prostředím, je třeba zajistit řízený odvod případného kondenzátu z povrchu potrubí. Nelze-li ochrany proti zamrznutí dosáhnout jinak, použije se elektricky vyhřívaný vtok.

Jaká je minimální tuhost podkladu při provádění hydroizolace střechy z PVC-P fólie?

Pro provedení spojů plastových fólií svařováním musí být podklad souvislý a tuhý s pevností v tlaku alespoň 60 kPa.

Je nutné použít při montáži oken vnější a vnitřní těsnící pásky ?

Ano je. Připojovací spára okna má mít šířku cca 1 až 2 cm, má být zcela vyplněna tepelněizolačním materiálem (např. PU pěnou) a z obou stran má být uzavřena.

Z interiéru se používá parotěsnicí a z exteriéru difuzně otevřená páska. Kdyby nebyla vnitřní páska v připojovací spáře provedena, hrozilo by pronikání vlhkosti z interiéru do tohoto detailu a následně by hrozila kondenzace vodní páry v konstrukci. Těsnost připojovací spáry je předepsána také v normě. Vnější páska v připojovací spáře je neméně důležitá. Nejenže zvyšuje vzduchotěsnost tohoto detailu, ale také zajišťuje těsnost tohoto detailu proti vnějším povětrnostním vlivům, které mohou ovlivňovat tepelněizolační parametry materiálu v připojovací spáře.

Jaký by měl být minimální přesah vnějšího parapetu přes líc fasády ?

Ležatá krycí plocha, tedy i parapet okna, se nad svislým povrchem stavební konstrukce ukončuje okapnicí. Vzdálenost okraje ležaté krycí plochy od povrchu svislé konstrukce (na obrázku hodnota X) se dle normy ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí doporučuje nejméně 30 mm. U fasád se doporučuje zvolenou vzdálenost dodržet u všech okapnic v rámci jedné plochy fasády.

Při návrhu přesahu je zpravidla třeba zohlednit povrchovou úpravu svislé konstrukce, šířku odvodňované plochy plechu, výšku objektu, místní klimatické podmínky, množství vody přitékající z navazujících konstrukcí a orientaci konstrukce ke světovým stranám.

Co přesně znamená pojem bezpečný sklon střechy ?

Bezpečný sklon střechy (BSS) je nejmenší sklon skládané krytiny, zajišťující její nepropustnost vůči srážkové vodě volně dopadající na krytinu bez účinků působení a vůči srážkové vodě volně stékající po krytině v obvyklých klimatických podmínkách. Závisí na formátu a tvaru prvků krytiny, na řešení jejich propojení (překrytí, drážky apod.) popřípadě na počtu vrstev krycích prvků.

Jakou krytinu doporučujete jako nejvhodnější do podhorské lokality ?

Jako velice vhodné se do podhorských a horských lokalit ukázaly hladké plechové krytiny z plechových tabulí nebo pásů spojovaných na drážky („falcovaná“ plechová krytina), které zde z pochopitelných důvodů mají dlouhou tradici. Jsou schopné spolehlivě a dlouhodobě odolávat nepříznivým klimatickým podmínkám (sněhové závěje, ledové valy, silné větry atd.).

Kromě samotné volby krytiny je však třeba při návrhu domu a jeho střechy v podhorských a horských oblastech eliminovat složité tvary střechy a obtížně proveditelné detaily (např. dlouhá úžlabí a nároží, množství střešních oken nebo vikýřů).

Bydlím v bytovém domě v podstřešním podlaží a na stěně pod stropem se tvoří plíseň.

Příčin vzniku plísní může být několik. Pravděpodobně se jedná o nedostatečně zateplený detail. K prověření povrchových teplot a potvrzení této domněnky doporučujeme provést termovizní měření z interiéru bytu při přirozeném tlakovém rozdílu. Pokud se prokáže, že předmětný detail vykazuje nižší povrchové teploty než jsou kritické povrchové teploty uvedené v normě, je zapotřebí u předmětného detailu zlepšit tepelně izolační parametry. K tvorbě plísní, popř. povrchové kondenzaci přispívají také parametry vnitřního vzduchu. Pro bytový dům se uvažují normové okrajové podmínky 21°C a 50%. Vyšší relativní vlhkost v bytě zvyšuje riziko výskytu vlhkostních problémů v bytě.

Vlastníme podkrovní byt v novostavbě bytového domu a v zimě se nám ho nedaří vytopit na požadovanou teplotu.

U půdních vestaveb se nejčastěji setkáváme s tzv. lehkou skladbou střechy, tzn. tepelná izolace je provedena mezi krokvemi s parotěsnící vrstvou z fólie lehkého typu a sádrokartonovým podhledem. U konstrukcí objektu na rozhraní interiéru a exteriéru je nutné dodržet závazný požadavek normy ČSN 73 0540 na šíření vzduchu konstrukcí a budovou. U lehkých skladeb střešního pláště existuje riziko netěsného spojení a napojení parotěsnící vrstvy na navazující konstrukce, netěsností v detailech popřípadě v ploše způsobených kotevními prvky podhledů či vedením elektroinstalace apod. V případě netěsného provedení parotěsnící vrstvy může pronikat do skladby střechy značné množství vodní páry z interiéru. Dále může vzhledem k nevzduchotěsnosti dolního pláště střechy docházet k pronikání studeného vzduchu do interiéru, což vede ke zvýšeným tepelným ztrátám. Možnou příčinou je i nedostatečná tloušťka tepelné izolace. Pro ověření těsnosti parotěsnící vrstvy doporučujeme provést tzv. Blower-door test v kombinaci s termovizním měřením.

Na povrchu kontaktního zateplovacího systému na našem domě se objevují světlé mapy, co je příčinou ?

Jednou z možných příčin zbarvení do světlejších odstínů může být vymývání pigmentů z probarvené omítky vlivem atmosférických srážek (déšť, sníh). Velmi pravděpodobnou příčinou tohoto jevu je snížená hydrofobní vlastnost omítky, která v důsledku zvýšené absorpce vody ze své struktury vyplavuje nejméně soudržné a rozpustné složky, tj. pigmenty. Řešením může být co možná nejrychlejší zajištění zvýšené hydrofobnosti omítky, tj. provést přetření fasádní barvou na předem penetrovaný podklad postupem stanoveným výrobcem pro konkrétní typ fasádní barvy.

Vždy však platí, že pro stanovení přesné příčiny a vhodného postupu nápravných opatření je vhodné odebrat vzorky předmětných vrstev a tyto podrobit dalšímu laboratornímu zkoumání.

Na povrchu kontaktního zateplovacího systému na našem bytovém domě se objevují trhliny ve vrstvě omítky, co je příčinou?

Tvorba trhlin v ploše fasády může být zapříčiněna především absencí či nesprávným provedením výztužné síťoviny v daném místě, dále pak skutečností, že není dodržena předepsaná tloušťka výztužného vrstvy. Přesné příčiny lze jednoznačně odhalit pouze provedením sondy do těchto míst.

Trhlinami v povrchové úpravě může docházet k zatékání srážkové vody do zateplovacího systému, což může v budoucnu způsobit větší degradaci systému.

Bydlíme v bytě, kde máme v kuchyni osazen plynový sporák. V místnosti nemáme mimo oken zajištěno odvětrání. Je to v pořádku?

Podle požadavků technických předpisů G 704 01 Odběrná plynová zařízení v budovách, musí mít místnost se spotřebiči A (plynový sporák) zajištěnou alespoň jednonásobnou výměnu vzduchu, a to i při zavřených oknech a dveřích. Máte-li klasická plastová okna bez dalších úprav, nejspíše tento požadavek ve vašem případě není dodržen. Pokud není dostatečná výměna vzduchu zajištěna, může uživatel bytu narazit již při první revizní kontrole plynových spotřebičů, kdy revizní technik může zakázat provoz plynových spotřebičů v objektu. V krajním případě může být i ohroženo zdraví uživatele, protože při nedostatečné výměně vzduchu dochází při běžném provozu plynového spotřebiče v místnosti k úbytku kyslíku a k postupnému hromadění škodlivých látek (oxidu uhelnatého a nespáleného plynu).

Firma nám nabízí zateplení střechy domu zafoukáním mezery tepelnou izolací. Můžete nám toto řešení doporučit, popř. jaké s tímto řešením máte zkušenosti?

ale po průzkumu a sondáži do střechy, aby se do výpočtu modeloval skutečný stav.

tedy správně větraná vzduchová vrstva plní ve střeše důležitou funkci - odvádění vodní páry pronikající přirozeně skladbou střechy do exteriéru. Pokud se tato funkce zafoukáním omezí, nebo zcela vyloučí, může paradoxně samotné pozitivní zateplení přinést potíže vznikem kondenzace a následným zatékáním kondenzátu do interiéru. Účinky zateplení tak můžou brzy pominout, protože zvhlnutím ztrácí materiál izolační schopnost. Jsou-li navíc ve střeše dřevěné prvky (krokve a laťování šikmých střech, nebo nosná konstrukce a záklop u plochých střech), hrozí v návaznosti na riziko kondenzace také riziko napadení dřevokaznými škůdci a tedy její rychlá destrukce.

Je zřejmé, že zateplení střechy zafoukáním mezery izolantem je lákavé hlavně nižšími náklady, rychlostí a celkově zdánlivou snadností. Náklady vynaložené na případnou sanaci střechy, která byla zateplena zafoukáním a je v důsledku toho vadná, však zcela jistě převýší prvotní úsporu.

Při rozhodování o zateplení dvouplášťových plochých střech je třeba si také uvědomit, že zvýšením tloušťky vrstvy tepelné izolace ve střeše nedojde k záadní eliminaci negativního vlivu tepelných mostů v podobě atikových panelů, soklů výdechů VZT atd.

Jakou tepelnou izolaci je možno použít při dodatečném zateplování v oblasti soklu objektu ?

Detail soklu se vyznačuje vyšším namáháním vlhkostí a vysokým mechanickým namáháním. Tepelná izolace soklu proto musí být provedena z tepelné izolace z méně nasákavého materiálu, tedy buď z perimetrických desek (např. DEKPERIMETER SD) nebo z extrudovaného polystyrenu (např. STYRODUR 2800C). Omítky je vhodné volit takové, aby dlouhodobě odolávaly zvýšené vlhkosti. Vhodné jsou například omítky weber.pas marmolit nebo weber.pas akrylát.

Bydlím v bytovém domě a na terase u okapu se objevují bílé skvrny vytékající ze skladby terasy a uvolňují se dlaždice.

Důsledkem je pravděpodobně průnik vody pod dlažbu do podkladní betonové roznášecí vrstvy. V případě absence drenážní vrstvy pod touto podkladní vrstvou naní tato voda odvedena do exteriéru. Dlouhodobým smáčením silikátové podkladní vrstvy dochází k tvorbě výluh, které se následně objevují u okapu formou bílých skvrn a usazenin.

V zimních měsících může dokonce mráz změnou objemových vlastností zamrzající vody narušovat přilepené dlaždice. K obdobným poruchám dochází také v letních měsících. Po vydatném dešti proniká voda např. prasklinami pod dlaždice a při slunečném počasí se vytváří pára, která působí na dlaždice značným tlakem. V kombinaci s narušením předchozím působením mrazu v zimním období se dlaždice od podkladu zcela odtrhne.

K takovým projevům dochází nejen u starších konstrukcí, u kterých svou úlohu jistě zastává jejich aktuální stav a zbytková životnost jednotlivých materiálů. Bohužel k těmto negativním jevům může docházet již po dvou až třech letech i u nové terasy. Pro eliminaci výše popsaných je třeba provést nejprve podrobný průzkum aktuálního stavu takové konstrukce.

V rámci opravy a zateplení ploché střechy našeho panelového domu chceme nahradit původní nefunkční centrální ventilační systémy rotačními hlavicemi Lomanco, prosím o vyjádření k vhodnosti tohoto řešení.

Rotující hlavice nemohou centrální ventilátor ani zdaleka nahradit a výsledkem je zcela nefunkční vzduchotechnický systém. Pro splnění základních závazných hygienických limitů je vždy nutné zachovat systém s nucenou ventilací. Podrobný návrh by měl být řešen specializovaný projektem na základě ověření stavu a dimenze systému stávajícího.

Chystáme se provádět rekonstrukci bytového jádra vyzděním z porobetonových tvárnic. Doslechl jsem se, že z požárních důvodů je třeba vyzdít i stěnu instalační šachty ?

Z požárního hlediska je třeba prostoru instalační šachty věnovat zvýšenou pozornost. Ta je v případě požáru některého z bytů právě tou cestou, kudy se mohou veškeré projevy požáru (kouř, zplodiny hoření, teplo) snadno šířit i do okolních bytů.

Při rekonstrukci bytového jádra je třeba se rozhodnout, zda instalační šachta bude z požárního hlediska součástí naší bytové jednotky či bude tvořit samostatný požární úsek. V prvním případě je nutné, aby byly v šachtě v úrovni nosné stropní konstrukce vytvořeny protipožární přepážky. Toho lze dosáhnout například probetonováním a protipožárním dotěsněním prostupů jednotlivých instalací. Na dělící konstrukci mezi šachtou a bytem již pak nejsou kladeny z požárního hlediska žádné požadavky. Druhou variantou je, že tato dělící konstrukce bude provedena s dostatečnou požární odolností, tedy bude např. zděná. Protipožárně musí být řešeny i dvířka vedoucí do šachty a veškeré prostupy instalací mezi bytem a šachtou.