Plísně za nábytkem

Nábytek vyrobený na míru do stavební konstrukce představuje praktické využití prostoru domu, ale může mít i odvrácenou stranu mince v podobě vlhkých map a růstu plísní ve skříních. Riziko potíží s plísněmi je vysoké u nábytku přistavěného k nezatepleným stěnám, stropům a podlahám, které sousedí s vnějším prostředím nebo s nevytápěnými prostory domu.

Spojení plísní a vestavěného nábytku se může zdát na první pohled zvláštní, ale inspektoři Nemopasu často narážejí na případy, kdy majitelé nemovitostí bojují se zápachem a plísní ve vestavěných skříních. Zápach je cítit z oblečení i uskladněných předmětů a často se ve spodním nebo horním růžku skříně objevují černé skvrny, které značí přítomnost nezvaného hosta. Plísně velmi ochotně rostou na všech površích, u kterých přesahuje relativní vlhkost vzduchu dlouhodobě 80%. Takové podmínky vznikají na vnitřních površích nezateplených obvodových konstrukcí domu, ke kterým přiléhají vnitřní uzavřené prostory s velmi malým prouděním vzduchu, například právě prostory vestavěného nábytku nebo klasického nábytku těsně přistaveného ke stěně. Ještě ideálnější podmínky pro růst plísní poskytují konstrukce vlhké v důsledku chyby hydroizolací.

Hlavní zásady pro umisťování vestavěného nábytku

Abychom se vyhnuli problémům s plísněmi ve skříni, je dobré dodržovat několik zásad při umístění vestavěného nábytku:

- Neumisťovat do míst, kde se stýkají nezateplené konstrukce, které všechny sousedí s vnějším prostředím.

- Pozor na umístění nad nevytápěný sklep nebo pod nevytápěnou půdu.   

- Ne před nezateplenou venkovní stěnu z kamene nebo plných cihel.

- V suterénu a v přízemí starších domů (cca před r. 1970) zkontrolovat před instalací vlhkost přiléhajících stěn.

- Umístění do styku zateplených konstrukcí, které sousedí s vnějším prostředím raději posoudit na povrchové teploty a riziko růstu plísní

Případ na obrázku 1 a 2 níže ukazuje, že ani dobré zateplení přiléhajících stěn nemusí stačit. Velkou roli totiž hraje geometrické uspořádání obvodových konstrukcí a jejich návaznost na další nezateplené konstrukce. Rizika spojená s vestavěným nábytek spolehlivě vyloučí podrobný tepelně technický výpočet. Tepelně technické posouzení vyžadujte od dodavatele skříně nebo od projektanta.     

Jak problém odstranit

Pokud už jste v situaci, kdy máte vestavěný nábytek umístěný v rozporu s výše zmiňovanými zásadami nebo se už plíseň tvoří, je ještě šance problém vyřešit bez opakovaného postřiku zasažených míst prostředky proti plísním. Důležité je zjistit, zda se plíseň tvoří v důsledku nízké povrchové teploty nebo v důsledku nadměrné vlhkosti zdiva.

Nadměrná vlhkost zdiva

Pokud máte vlhké zdivo, jde o problém s hydroizolacemi domu a tady nezbývá než problém řešit komplexně a ideálně problém konzultovat s odborníky v oboru hydroizolací. Řešení vlhkosti pak obvykle spočívá v provedení infúzních izolačních clon ve zdivu nebo drenáží kolem zasažených stěn v kombinaci se sanačními omítkami, které zajistí odpar zbytkové vlhkosti ze zdiva bez nepříjemných výkvětů solí. Pokud dojde k instalaci sanačních omítek, je nutné vždy zvážit, zda je možné k nim přisadit nábytek včetně vestaveného. V uzavřených prostorách je omezen odpar ze sanační omítky a omezuje se tak její funkce. Navíc i ten minimální odpar, který se děje v uzavřeném prostoru, zvyšuje vlhkost vzduchu a startuje růst plísní.  

Nízké povrchové teploty

Zvýšená povrchová vlhkost stěn ve vestavěném nábytku má několik možností řešení. Pokusím se je vyjmenovat od nejjednodušších po ta složitější a dražší.

- Zajistit proudění vzduchu v prostoru skříně zejména kolem problematických stěn, a to instalací větracích otvorů nebo štěrbin v dolní a horní části skříně. Uspořádat věci ve skříni tak, aby nepřiléhaly k problematickým povrchům. Případné poličky přiražené ke stěnám zkrátit a odsadit minimálně 40 mm od problematické stěny.

- Snížit vlhkost ve skříni pomocí absorpčního odvlhčovače.  Na strhu se jich nabízí velké množství v cenách od 200 do 1 000 Kč podle výkonu.

- Zvýšit povrchovou teplotu stěny pomocí termoizolační omítky nebo vnějším zateplením konstrukce.

       

Autor: Petr Vencl kontaktujte autora