Vliv vzrostlých stromů na statiku domu

Vliv vzrostlých stromů na statiku domu

Vzrostlé vysoké stromy blízko domu mohou při vichřicích či jiných bujařejších rozmarech počasí poškodit střechu nebo fasádu domu svým pádem. To bylo zřejmě také jedním z motivů, proč je raději nechat pokácet, u majitele jednoho staršího domu ve Středočeském kraji. Ten pak dům prodal novým majitelům a do roka a do dne se začaly dít panečku věci!

Novým majitelům rodinného domu bylo jasné, že musí opravit střechu a některé další věci. S čím ale nepočítali, bylo, že v jednom křídle zděného vstupního podlaží se začnou objevovat trhliny, kromě omítky začne opadávat i část tvárnic z obvodového zdiva a že pokoj v montovaném dřevěném druhém podlaží nad postiženým křídlem začne mít nakloněnou podlahu.

Vzrostlé stromy v blízkosti stěny na obrázku vlevo byly vykáceny. Začalo docházet k poklesům a nadzvedáváním jednotlivých částí nosné obvodové stěny…

Vystrašení novomajitelé

Vystrašení novomajitelé si tedy na pomoc a odhalení příčin přizvali inspektora nemovitostí z Nemopasu. Ten při předběžné přípravě před obhlídkou zjistil, že dům leží v oblasti s navlhavými základovými půdami. Dále dle vyjádření původního majitele se žádné podobné vady s narušením statiky objektu dříve neobjevovaly.

Během prohlídky při inspekci nemovitosti byl zjištěn pokles částí obvodových stěn postiženého křídla a to v takovém rozsahu, že na několika místech byl přerušen i obvodový ztužující železobetonový věnec pod stropem vstupního podlaží. Nosná konstrukce podlahy se proto naklonila.

Příčinou kromě nízké hloubky založení v navlhavých zeminách byl také nejspíš ucpaný okap a svedení dešťových vod k základům…

Defekt

Proč došlo najednou k takovémuto poměrně významnému defektu, když dům předtím žádné podobné známky nevykazoval od svého postavení – tedy zhruba 40 let?

Příčina tkví v navlhavých základových zeminách jílovitého typu. Ty mění svůj objem podle vlhkosti. Základy posuzovaného objektu nebyly zřejmě provedeny v bezpečné hloubce, kde by byla již ustálená vlhkost základových zemin. To však dříve nevadilo, neboť blízké vzrostlé stromy odčerpávaly vlhkost svým kořenovým systémem a zemina v podzákladí měla ustálenou vlhkost.

Po jejich vykácení a díky ucpání dešťových svodů se však půda v okolí obvodové zdi začala zamokřovat a jílovitá půda začal bobtnat a nadzvedávat základy. Paradoxně tak vykácení dřevin příliš blízko domu pomohlo k výskytu závažných poruch objektu.

Kromě trhlin v ploše stěn se začal oddělovat i roh budovy…

Článek

V tomto případě bylo nutné opravit okapní žlaby a svody a odvést dešťovou vodu co nejdál od domu. Základy se dají prohloubit i dodatečně, v tomto případě však bylo novým majitelů doporučeno spíše postiženou část zbourat a za vyjednanou slevu od původního majitele postavit tuto část znova a pořádně. Rekonstrukce postižené části by totiž vyšla velmi pravděpodobně dráž.

Pozor tedy na jakékoliv výkopové či jiné práce v blízkosti základů domů, a to zejména v oblastech s navlhavými základovými zeminami! Je dobré ověřit dostatečnou hloubku základů a postup prací nechat vyprojektovat a dozorovat odborníkem.

 Ing. arch. Petr Tichota, inspektor nemovitostí

http://www.nemopasinspekce.cz

petr.tichota@nemopas.cz

Autor je certifikovaným inspektorem nemovitostí Nemopasu pro region Čechy, oblasti Prahy a Středočeského kraje.

Foto zdroj: Ing. arch. Petr Tichota, Nemopas