Prodat a pronajmout dům půjde od roku 2013 jen se „štítkem“ Kvůli nárůstu poptávky po průkazech se jejich cena zdvojnásobí
Prodávajícím a pronajímatelům nemovitostí přibude od nového roku nová povinnost – nechat si zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy. Poslanci včera přehlasovali veto prezidenta Václava Klause a schválili novelu zákona o hospodaření s energií, která tuto povinnost ukládá. Od 1. ledna 2013 tak bude zájemce o koupi domu informovat o energetické náročnosti budovy takzvaný energetický štítek, podobně jako je tomu v případě elektrospotřebičů. Podle stupnice A až G tak lidé zjistí očekávanou roční spotřebu energie v dané budově.
Prezident Klaus novelu zákona vetoval, protože podle něj ukládá na základě nejasné terminologie řadu zákonem vynutitelných povinností. Evropská směrnice, kterou novela zavádí do české legislativy, nutí podle něj k zateplování i soukromé subjekty, „jako kdyby stát a EU věděly lépe než majitelé domů, co je pro ně dobré“.
Zastánci novely si od ní slibují zvýšený zájem lidí o energeticky úsporné budovy a vytvoření pracovních příležitostí ve stavebnictví. „Stavební sektor zaměstnává zhruba 260 tisíc lidí a má nejlepší růstový potenciál pro českou ekonomiku,“ uvedl Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy, která sdružuje na 180 firem z oblasti energeticky šetrného stavebnictví.
Naopak odpůrci považují průkazy za zbytečnou byrokratickou zátěž a argumentují, že z nařízení budou profitovat pouze organizace, které průkazy vydávají. Dlouhodobě směrnice a nařízení týkající se „módní vlny takzvané udržitelnosti na trhu s bydlením“ kritizuje Evžen Korec, šéf developerské společnosti Ekospol, která se specializuje na výstavbu levných bytových domů. Korec již dříve novelu označil za „deformační administrativní zásah úředníků, který nic dobrého nepřinese a pouze navýší byrokracii a náklady majitelů nemovitostí“.
Podle odhadů vznikne od příštího roku na trhu naráz poptávka po 30 až 40 tisících průkazů energetické náročnosti ročně, přičemž v současné době dosahuje zhruba 8 až 12 tisíc ročně. Uvedla to organizace Nemopas, která patří mezi největší poskytovatele služeb inspektorů nemovitostí v Česku.
Cena za vyhotovení průkazu pro rodinný dům s projektovou dokumentací, kde není potřeba dělat průzkum, se podle odborníků z Nemopasu pohybuje mezi 3 a 6 tisíci korunami. Prodražuje se u větších a komplikovanějších budov a u domů, které nemají kompletní stavební dokumentaci.
Začátkem příštího roku se kvůli vyšší poptávce po průkazech podle Nemopasu dočasně zvýší cena za jejich zpracování. „Než se podaří uspokojit nárůst poptávky, cena průkazu se může zvýšit až na dvojnásobek. Pak pravděpodobně v důsledku zvýšení počtu znalců, kteří budou energetické posouzení nabízet, půjde cena opět dolů,“ uvedl vedoucí projektu Nemopas Ctibor Hůlka.
Povinnost nechat si zpracovat průkaz energetické náročnosti se od ledna příštího roku vztahuje na prodej a nový pronájem celých budov – rodinných a bytových domů, kancelářských budov, obchodních center a jiných komerčních nemovitostí. U prodeje jednotlivých bytů je sice povinné předložit kupujícímu průkaz budovy, pokud jej však majitel bytu na písemnou žádost nezíská, stačí, když zájemci předloží tři roční faktury za odběr energie – za teplo, plyn a elektřinu.
Od roku 2016 musí majitel zajistit průkaz i při pronájmu jednotlivých bytů, ale také zde je možné obejít požadavek doložením tří ročních spotřeb využívaných energií.
Povinnost zpracování průkazu se netýká družstevních bytů, protože zde nejde o prodej, ale o převod vlastnického práva. Průkazy nebude nutné nechat zpracovat ani při prodejích chat či chalup, kostelů a budov s vytápěnou plochou do 50 metrů čtverečních.
Novela zákona je v souladu s evropskou směrnicí o energetické náročnosti budov, přijatou v roce 2010. Podle ní by se od roku 2020 měly stavět pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie.
Nyní se připravuje definitivní podoba průkazu a jeho přesné parametry musí nastavit ministerstvo průmyslu a obchodu v následné vyhlášce. Průkazy budou zpracovávat energetičtí specialisté, kteří získávají oprávnění od ministerstva průmyslu. Kontrolou kvality zpracování bude pověřena Státní energetická inspekce.
Ministerstvo průmyslu si musí pohlídat, že Státní energetická inspekce bude mít dostatečnou kapacitu a propracovanou metodiku hodnocení průkazů. Petr Holub koordinátor iniciativy Šance pro budovy
Postupný náběh požadavků na energetickou náročnost budov
2011 2013 2015 2017 2019
Data se vztahují k termínu podání žádosti o stavební povolení či ohlášení změny stavby. U budov s téměř nulovou spotřebou se týkají budov střední velikosti od 350 do 1500 m2. Menší budovy mají povinnost o rok odloženu, větších budov se týká přechod na tento standard o rok dříve.
Nákladově optimální, to jest nízkoenergetické až pasivní
Podíl obnovitelných zdrojů energie nebo úspornější
Téměř nulová spotřeba u veřejných budov
Téměř nulová spotřeba u všech budov
Kdo si musí po 1. lednu 2013 průkaz energetické náročnosti budovy pořídit? Ten, kdo bude prodávat či pronajímat celé budovy včetně rodinných domů. Povinnost se vztahuje také na prodej jednotlivých bytů a kanceláří. Naopak v případě pronájmu jednotlivých bytů a kanceláří se povinnost zpracování průkazu odkládá až na rok 2016.