Formaldehyd v Okálu

V rámci služby Nemopas pro zdravý život kontrolují inspektoři rizika překročení koncentrací oxidu uhličitého, radonu a formaldehydu. V únoru jel hlavní inspektor Ing. Odehnal k případu rodinného domku typu Okál na Praze 4. Důvodem měření byly zdravotní problémy, které se vyskytly u dětí rodiny žijící v tomto domě. V případě dřevostavby typu Okál je jednoznačným rizikovým faktorem zateplení domu vnějším kontaktním zateplovacím systémem a výměna oken. Dům rodiny z Prahy 4 měl oba tyto rizikové faktory a tak inspektor navrhl měření Státním zdravotním ústavem (STÚ).

Okál je vžité označení pro montované dřevěné rodinné domky.  První okál byl postaven na začátku 70-tých let, kdy tehdejší národní podnik Rudné doly Jeseník zakoupil od německé firmy OKAL - Otto Kreinbaum licence na výrobní a montážní systém. Konstrukci domu tvoří dřevěný sloupkový systém opláštěný z vnitřní strany dřevoštěpkovými deskami a z vnější strany azbestocementovými deskami. Prostor mezi vnitřní a vnější deskou je vyplněn tepelnou izolací.

Formaldehyd je plyn, který se ve velké míře uvolňuje nejčastěji z lepidel, dříve (do roku 1990) používaných při výrobě dřevotřískových desek, nábytku nebo k lepení koberců. Formaldehyd v závislosti na koncentraci způsobuje pálení očí a sliznic, pocit sucha v krku vedoucí ke kašli, bolesti hlavy, svědění kůže, zhoršuje obtíže alergiků. Na základě novodobých výzkumů byl formaldehyd v roce 2004 klasifikován Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní látka nebezpečná pro člověka. Maximální hodnota koncentrace formaldehydu, doporučená Světovou zdravotnickou organizací (WHO), 100 µg/m3.

Měření Státním zdravotním ústavem vyšlo na 3 tisíce korun. Protokol z měření najdete v příloze tohoto článku. Měření ukázalo, že v dětském pokoji jsou hodnoty koncentrace formaldehydu na hranici doporučené hodnoty, v obývacím pokoji byly hodnoty překročeny. Koncentraci formaldehydu i dalších škodlivých látek ve vzduchu lze snížit dostatečným větráním. Přes léto není s větráním problém, ale v zimě nadměrné větrání přináší zvýšené tepelné ztráty. Ze zkušeností víme, že míru větrání lze u koncentrací formaldehydu a většinou i radonu spolehlivě řídit přes koncentraci oxidu uhličitého. Na koncentraci oxidu uhličitého jsou totiž k dostání domácí měřidla od 3 tisíc korun, která po překročení limitní hodnoty spustí alarm a dají tak impulz k vyvětrání.  

Jiným řešením, jak zajistit potřebnou výměnu vzduchu pro zdravé bydlení a zároveň omezit tepelné ztráty, je instalace nucené ventilace se zpětným získáváním tepla z odváděného vzduchu tzv. rekuperací tepla. Na trhu jsou k dispozici kompletní vzduchotechnická zařízení pro celý byt nebo domek, ale i lokální jednotky, které lze namontovat pouze do jedné místnosti, kde je koncentrace škodlivin největší nebo je místnost nejčastěji užívána. Lokální větrací a rekuperační jednotky mají účinnost zpětného získávání tepla kolem 70% a jejich cena včetně montáže vyjde do deseti tisíc korun. Centrální jednotky nabízejí účinnost rekuperace až 95%, ale jejich dodatečná instalace přináší větší zásahy do konstrukcí a dispozice nemovitosti. Cena komplexního řešení větrání s rekuperací tepla pro byt do 100 m vyjde zhruba na sto tisíc korun, pro rodinný domek do 350 m2 se cena pohybuje kolem tří set tisíc korun.