DENÍK PRÁVO sobota 21. 7. 2012: Energetický expert Nemopas Ctibor Hůlka se pro Právo vyjadřuje k novele zákona o hospodaření energií

Prodejcům nemovitostí vznikne od ledna nová nepříjemná povinnost. Senát tento týden schválil novelu, která od roku 2013 zavádí povinnost vybavit všechny prodávané domy tzv. energetickým štítkem, neboli průkazem energetické náročnosti budovy. Majitele prodávaných nemovitostí přijdou celkem na stovky miliónů korun ročně.

Energetické štítky mají sloužit jako informace pro kupující či nájemce, kteří podle nich zjistí provozní náklady na energie. Nové pravidlo, které bylo přijato v souladu s evropskou legislativou, by také mělo vést k nižší spotřebě energií a snížení výdajů domácností a dalších subjektů za energie.

Povinně si tyto štítky budou muset od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při jejich prodeji. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit až od roku 2016. Majitelé již existujících budov si budou muset štítky opatřit postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.

Ročně se v Česku prodá zhruba 60 tisíc bytových nemovitostí. Z nich zhruba polovina je bytů, kterých se nové nařízení zatím netýká. Prodejce nebo pronajímatel bytové jednotky může nahradit energetický štítek předložením faktur za energie za poslední tři roky.

Zbývajících 30 až 40 tisíc nemovitostí, tedy rodinných a bytových domů či kancelářských objektů, se ale nová povinnost týkat bude. „Příští rok vznikne na trhu poptávka po 30 až 40 tisících průkazů ročně, přičemž v současné době dosahuje asi osmi až 12 tisíc,“ řekl Právu Ctibor Hůlka ze společnosti Nemopas. Energetických auditorů, kteří mají oprávnění štítky vydávat, je zatím v Česku asi jen tisíc.

Novostavby jsou tímto způsobem povinně označovány od roku 2009. Parametry průkazu, který má desetiletou platnost, se ministerstvo průmyslu a obchodu ještě chystá upravit vyhláškou.

Cena za vyhotovení energetického průkazu nemovitosti se při dodání úplné dokumentace vlastníkem pohybuje kolem 3000 korun, záleží přitom na velikosti a typu budovy. Začátkem příštího roku, jakmile si prodávající uvědomí novou povinnost, se podle odborníků skokově zvedne poptávka, což ovlivní i cenu.

„Krátkodobě, než se podaří uspokojit skokový nárůst poptávky, se může cena průkazu vyšplhat někam až k deseti tisícům,“ uvedl Hůlka.

Později, v důsledku zvýšení počtu znalců, kteří budou energetické posouzení nabízet, se cena podle něj opět sníží. „V budoucnu by se tak cena energetického průkazu nemovitosti, který znalec udělá pouze na základě projektové dokumentace, bez nutnosti provést zaměření přímo na místě, mohla klesnout až na 1500 korun,“ dodal Hůlka.

Jak ale upozornil, prodávající, který nebude mít projektovou dokumentaci svého domu k dispozici, což bývá v případě starších budov poměrně běžné, si bude muset připlatit podstatně více kvůli nezbytnému měření a vyhotovení podkladů pro samotné vydání energetického štítku.

Senátor Miloš Vystrčil (ODS) ve čtvrtek uvedl, že cena za průkaz bude vyšší než nyní odhadovaných 20 000 korun. Předseda senátorů ČSSD Petr Vícha zase na půdě horní komory prohlásil, že vlastník nemovitosti bude dávat peníze do auditů a specialistů místo toho, aby svoji nemovitost zateplil.

Podle Hůlky mohou mít s novou povinností ze začátku problémy některé realitní kanceláře. Bez průkazu totiž nebudou moci nemovitost prodat ani nabízet v inzerci.

Kritici z řad senátorů potom varovali, že novela nařizující povinnost energetických štítků přinese zátěž pro občany a hlavně města. Snaha snižovat energetickou náročnost by měla být podle nich dobrovolná.

Senátoři novelu schválili jen nejnižším možným potřebným počtem hlasů. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Zdroj: Právo